#05
Bucharest & Chişinău

#05__Bucharest & Chişinău
  1. Den 1
  2. Den 2
  3. Den 3
  4. Den 4
  5. Den 5
  6. Den 6

4.3. - DEN 3

 

8:37 ( )

Ráno moudřejší večera je pořekadlo, které prostě platí. Před pár hodinami fňukající a zvracející Many vstává po dlouhém spánku plný sil a se stabilizovaným žaludkem. 

9:21 ( )

Snídaně v tomhle hostelu jsou zábavné v tom, že vedle sporáku je ošatka vajíček a když máte chuť na vejce, tak si je můžete udělat na jaký způsob chcete. Tohle nás hodně baví.  Po snídani si balíme to málo, co jsme stihli vybalit, necháváme batohy na recepci a vyrážíme na podruhé na obhlídku města, kterému se říká Paříž východu. 

10:12

Hned za rohem hostelu se nás tato milá, chtělo by se říci až pohádkově vypadající babička pantomimou ptá, zda pro ni máme nějaký alkohol. Člověk asi po dlouhém spánku vypadá hůř než po tahu. Smutně a pravdivě kroutíme hlavou a pokračujeme dál. 

10:20 Beer brejk

Dotaz té dobré ženy nás přivedl na správnou cestu a tak v nejbližším obchodě kupujeme vychlazené třetinky, které obratem vyprazdňujeme. 

10:30 Dealul Mitropoliei  ( / )

10:46 Bukurešťské zákoutí 1

10:47 Bukurešťské zákoutí 2

10:50 ( )

Městské památníky plní řadu praktických funkcí. 

10:53 Palác Parlamentu - Palatul Parlamentului ( / )

A jsme tu zas. Tohle monstrum je po Pentagonu druhou největší budovou na světě. V době, kdy většina rumunské populace byla na hranici chudoby, Čaučesku měnil Bukurešť k obrazu svému. Slovo, které tohle město nejvíce vystihuje je megalomanství. Všeho. Piata Unirii je například náměstí na které jako paprsky vedou pětiproudé jedmosměrky, které obcházíte asi čtvrt roku.

Co si tím ten člověk asi kompenzoval? 

Je fakt, že když stojíte u toho domu (tzn. pár set metrů od něj) tak ta velikost je neuvěřitelná. A ať si říká kdo chce co chce, pravda je taková, že je to v Bukurešti největší magnet pro turisty. Během slunečného sobotního dopoledne byl počet turistů nevelký - cca 20 lidí se na obrovském parkovišti, které vyplňuje prostranství před palácem úplně ztrácelo.  Když jsme mluvili s lidmi, tak mladá generace nemůže paláci přijít na jméno - je pro ně symbolem minulého režimu, který jim stále připomíná. Stejný pocit jsme měli z přístupu mladých Poláků k Paláci Kulturi i Nauki ve Varšavě. 

Když už máme sebou to GoPro, tak si uděláme nějakou nestylizovanou, přirozenou momentku. Je fajn, že jak se tak štelujeme do záběru, projede auto asi 20 cm od na zemi poležené kamerky. 

11:24 Beer brejk ( )

Nic se nemá přehánět a tak si dáváme beer brejk na bulváru Unirii (spojující Piata Unirii a budovu parlamentu). Sedíme na lavičce, pozorujeme místní. Život je moc fajn. 

11:38

Lavička, na které si dopřáváme vychlazeného piva, má velmi hezký výhled a tak pozorujeme místní architekturu. Rumunsko se v letech minulých kamarádilo se Sovětským Ruskem, ale co se týče architektury, není to až tak znát. Je zde spíše cítit inspirace jižní Evropou a to je sympatické. 

11:59 ( )

12:15 Beer brejk St. Patrick ( )

Zpět na místě činu - včera zde proběhlo decentní zvracení a dnes happy hours s 50% slevou což znamená, že cena piva byla po slevě kolem 60 Kč. Na to už jsme slyšeli a tak si dáváme na zahrádce jedno před obědem. 

12:45 

Zatímco sedíme, pijeme a povídáme, tak nám místní eskamotér chce za úplatu předvést, jaké taškařice umí jeho papoušek. To fakt vypadáme tak moc jako turisti? 

12:56 Biserica Stavropoleos ( / )

Jedna z nejstarších památek v Bukurešti (počátek 18. století). 

13:07 Beer brejk s krveprolitím

Za pár hodin nás čeká cesta nočním vlakem do moldavského Kišiněva a tak jsme se rozhodli, že se na město trošku připravíme. Tyto lahve mají pro nás nezvyklý uzávěr a tak při otvírání došlo k středně stěžkému poranění Vláďova prstu. Tržná rána na pravé ruce si žádá okamžité ošetření. Krvácení nepřestávalo ani přes vyslovení nemálo proseb a bleskový zásah papírového kapesníčku. Po ztrátě několika desítek kapek krve a poklidném dopití piva Vláďa ránu ošetřuje v přilehlém Pizza Hut. 

14:01  ( )

Sympatický knižní blešák….tedy pouze do doby, než ukáže svoji pravou tvář.

14:23 Piata Victoriei  ( )

Na Piata Victoriei jsme jeli, protože tu měla být nějaká dobrá restaurace…moc to ale nehrotíme a čekáme, na co narazíme. 

14:34 Gastro brejk - Museum of the Romanian Peasant ( / )

Narazili jsme na Muzeum rumunských rolníků. Uvnitř je velká restaurace plná lidí. Rozhodnuto, zde si dáme oběd. Objednávka trvá vcelku dlouho - obsluha bloumá po lokále a o hosty jeví pramalý zájem. Dáváme si salát/polévku a hlavní jídlo. Celá gastro anabáze trvá více jak 90 min. Jídlo vizuálně vypadá hezky, chuťově je průměrné. Jeden hlavní chod byl studený. Aspoň že to pivo bylo v pohodě. 

V Bukurešti jsme bohužel štěstí na dobré jídlo neměli, ale jak říkala babička - nemůže být každý den posvícení.

18:11 ( )

Na hostelu si vyzvedáváme uložené věci, kontrolujeme odjezd vlaku (19:15), děkujeme, loučíme se, dáváme fotku na rozloučenou a vyrážíme na nádraží. 

18:59 Gara de Nord  ( / )

Jsme na nádraží a máme ještě 16 minut do odjezdu a tak rychle nakupujeme zásoby na cestu - piva a čokoládové tyčinky (pro případ, že by nás přepadl během cesty hlad). 

19:15 IR 402

  •  IR 402
  •  Odjezd v 19:15, Bucharest Gara de Nord
  •  Příjezd v 9:06,  Gara feroviară din Chișinău
  •  133 RON (813 CZK) / osoba / čtyřlůžkové kupé
  •  Jízdenky jsme kupovali den dopředu v mezinárodní pokladně na Gara de Nord, paní na pokladně je příjemná a snaží se i mluvit anglicky. Úsměv v komunikaci hodně pomáhá. Platba kartou není problém. Je na výběr dvoulůžkové, nebo čtyřlůžkové kupé. Vzhledem k obsazenosti vlaku (velmi nízká) jsme v kupé pro 4 osoby sami.

A je to tady! Na tuhle cestu jsme se těšili celou dobu. Ve starých, ale pohodlných vagonech, kde teplota neklesá pod 35 stupňů, strávíme příštích 14 hodin.  Podrobné info o vlaku si můžete přečíst TADYYY

20:00

Rumunsky, ani rusky číst neumíme, ale nejspíše nám chtějí říci, že se ve vlaku nesmí kouřit a pít víno přímo z lahve. Jako slušní hoši proto vytahujeme nealkoholický radler, který se nám při rychlém nákupu dostal nedopatřením do košíku a decentně zavíráme dveře kupé. Ctíme zásadu, že co oko průvodčího nevidí, to srdce jeho nebolí. 

20:09

Naštěstí nám dnes slouží zdraví jak má a tak zde žádné větší akce neplánujeme. 

21:32

Najíždíme na tu správnou cestovatelskou vlnu (radler jsme vyměnili za ležák) a zapisujeme poznámky do deníku. 

22:48

Po dlouhém dni je na čase jít spát - povlečení dostáváme opět zatavené v igelitu. Vzhledem k nepřestávajícímu vedru využíváme pouze prostěradlo a povlak na deku (bez deky). 

22:51

Vlak se prokousává Rumunskem směrem k moldavským hranicím. Na dobrou noc Jedna ruka netleská…usínáme někde kolem scény, kdy si Standa vyzvedává v Dokách 13 slíbené peníze za převoz orlů a aktivní Ondřej celou transakci překazí…Máme ten film rádi. 

« Předchozí den
Další den »

Written by