Jak si co nejlíp užít zamračenou podzimní sobotu? No, vyrazit přeci někam vlakem! A přesne to jsme včera udělali. Na Nádraží Praha Bubny - Vltavská nasedáme do spěšného vlaku a vyrážíme po staré neelektrifikované trati směr Kladno. V Dejvicích se k nám přidává ještě Marek - náš kamarád, milovník života a odpůrce platebních karet v jedné osobě. Jsme kompletní. 

Procházíme obrovským areálem k první opuštěné budově, před kterou sedí parta malířů zabalených do dek a usrkávajících kafe z termosky. Na tom by nebylo až ta moc zajímavého, ale překvapilo nás, že jeden z nich místo rozpadlé technické památky maloval zákoutí z italských Benátek.  No, jdem radši dovnitř. Procházíme obří budovou ke které vede most na kterém dříve vedla železnice. Lezeme až do posledního patra a prozkoumáváme místa, kde vedly před lety koleje. Z výšky člověk teprve pochopí jak obrovská Poldovka byla. Neskutečně obrovská. 

Další zastávkou jsou další opuštěná torza budov o pár set metrů dál. Prodíráme se zarostlou planinou, ve které se tyčí torza staveb a kocháme se výjevem, který nám připomíná něco mezi apokalipsou a legendární AT-AT walkery ze Star Wars. Vcházíme do každé z budov a v ruinách nás přivítá krom všudypřítomného bordelu také vůně spáleného oleje. Opět jsme uhranutí z monumentálnosti těchto technických staveb a osobně si myslíme, že je škoda je bourat, protože nám připomínají část naší historie.

Koukněte se na krátké video z Poldovky: