Info přehled:

•  IR 402 
•  Odjezd v 19:15, Bucharest Gara de Nord
•  Příjezd v 9:06,  Gara feroviară din Chișinău
•  133 Ron / 813 Czk / osoba / čtyřlůžkové kupé
•  Jízdenky jsme kupovali den dopředu v mezinárodní pokladně na Gara de Nord, paní na pokladně je příjemná a snaží se i mluvit anglicky. Úsměv v komunikaci hodně pomáhá. Platba kartou není problém. Je na výběr z dvoulůžkového, nebo čtyřlůžkového kupé. Vzhledem k obsazenosti vlaku (velmi nízká) jsme v kupé pro 4 osoby sami. 

•  IR 401 
•  Odjezd v 16:45, Gara feroviară din Chișinău
•  Příjezd v 6:05, Bucharest Gara de Nord
•  623 Mdl / 824 Czk / osoba / čtyřlůžkové kupé
•  Jízdenky jsme kupovali ihned po příjezdu (tedy opět den dopředu). Paní na pokladně mluví pouze moldavsky, nebo rusky - byla však velice příjemná. Celý nákup trval více jak 10min. Jízdenky se zde totiž vypisují ručně a papírků na vypsání bylo požehnaně. K nákupu je potřeba předložit i pas. Platba kartou opět možná. Určitě nebude problém koupit lístky před odjezdem vlaku. 

Noční vlak, který provozují Moldsvské dráhy a večer co večer vyráží na trasu Kišiněv - Bukurešť / Bukurešť - Kišiněv. Jízda trvá necelých 14 hodin ze kterých však více jak 3 hodiny trčíte na hranicích a čekáte na přehození podvozku vlaku. Během obou cest bylo obsazeno ani né 50% kupé. 

Vagony jsou vypápěny pěkně po staru uhlím. Je pravda, že průvodčí směrem do Kišiněva byl vzorný pracovník, který svou práci ani trochu neflákal. A tak bylo ve vlaku asi tak 40 stupnů. Naštěstí nejdou otevřít okna ani v kupé, ani na chodbě a tak se nemusíte bát průvanu. 

O samovaru nám vyprávěli rodiče. Je to něco jako když naše generace bude vyprávět svým dětem o tom jak jsme nahrávali z rádia oblíbené písničky na audio kazety. Každopádně mít celou cestu k dispozici teplou - horkou vodu se hodí. Ještě lepší to je, když je na to člověk připraven a má sebou suroviny, které se s horkou vodou dají propojit. My připraveni nebyli. 

Ulička působí sympaticky a načančaně! 

Kupé pro čtyři osoby, ale směrem do Kišiněva i směrem do Bukurešti jsme jej obývali pouze dva. Pod spodní lavicí je k dispozici úložný prostor na zavazadla. Díky stáří vagónu, které bude tak možná dvojnásobkem našeho věku, zde není žádná zásuvka. Jednu jsme však viděli na chobě (a uní i fešné sedátko). Kupátko působí velmi příjemné a hlavně čistě - je tu dokonce ještě tepleji než na chodbě (tzn. 43 stupňů a více)...ale vážně, lepší tohle vedro, než se klepat zimou. 

Průvodčí krátce po rozjezdu roznáší zatavené povlečení (využili jsme prostěradlo, povlak na polštář a povlak na deku jako přikrývku...je tu vedro, vzpomínáte?). K dispozici je i ručník, který se ráno hodí. Trošku neprakticky jsme první noc nevyužili madrace (ta srolovaná věc na fotce níže) a díky kombinaci koženkového potahu a vedra jsme se ráno probudili uplně mokří. Sauna v ceně jízdenky. Velmi příjemné. 

Zajimavá je tabulka, která nás rusko - rumunsky informovala o zákazu požívání alkoholu (vydedukovali jsme to z přeškrtnuté láhve na víno) - trošku na srabáky jsme tedy při otevírání piva přivřeli dveře. 

Záchody. To je kapitola sama pro sebe. Vzhledem k tomu, že jsme toho naštěstí moc nesnědli a naopak poctivě dodržovali pitný režim, naše využítí toalet bylo pouze jednostranné. Nepřáli bychom si tu však řešit nějaké větší záležitosti. Bereme to jako důkaz naší rozmazlenosti a zmlsanosti. Na druhou stranu závan moderní doby v podobě plastové štětky oceňujeme. 

Za povšimnutí stojí (v levém horním rohu) i připravená houbička na otírání vedrem oroseného čela. 

Výměna evropského podvozku za ruský. Jedna z nejzajímavějších a zároveň nejtrýznivějších částí cesty. Celá tato akce, včetně pohraniční kontroly trvá přes 3 hodiny a po celou tuto dobu jsou uzavřeny toalety. To nám vzhledem k přísunu tekutin při druhé cestě přidělalo nemálo vrásek na čele. Dopadlo to tak, že jeden z nás při krátkém přejezdu mezi moldavským a rumunským check-pointem situaci vyřešil v prostoru mezi vagony a druhý s odevzdaným výrazem počkal až bude tato peripetie za námi. Tímto uzavíráme tu trýznivou část a jdem se věnovat té zajímavější. Vagony jsou odpojeny a rozesety v prostoru tohoto pit stopu. Je to vlastně podobné jako u Formule 1, jen to trvá asi tak 500x pomaleji. Každý vagon se zvedne, vytáhne se starý podvozek a z druhé strany se zastrčí nový. Vypadá to opravdu efektivně.