#10
Vlakem za polární kruh
13. 4. - DEN 2
7:34 Copenhagen Central Station ( )
Dalšího rána vstáváme velmi brzy, a to z jediného důvodu - čeká nás přejezd vlakem do Švédského hlavního města - Stockholmu. Jo a Švédsko je také království. Vykračujeme směrem k nádraží, které na nás působí jako kombinace Bradavické školy čar a kouzel s porodnicí U Apolináře. Všude kolem nádraží samozřejmě parkují kola. Jsou jich snad tisíce - člověk má pocit, že to je jedno velké moře kol. Podél jedné ze zdí jsou dokonce postavená v několika úrovních nad sebou. V New Yorku podobně parkují z nedostatku místa auta, zde bicykly.
8:08
Chvilku těkáme pohledem po informační tabuli, a když oči zahlédnou destinaci “Stockholm”, vyrážíme směrem k pátému nástupišti. Během pár minut přijíždí vlak.
Co vlak, přijíždí ta nejkrásnější souprava, jakou jsme kdy jeli. Špičatý čumák lokomotivy, robustní oplechované vagony. Švédská souprava SJ 2000 X2 symbolizuje všechno to, co na vlacích máme tak rádi. Otevřený vůz druhé třídy s prostornými a komfortními sedadly bude na dalších několik hodin naším domovem. Maximální cestovní rychlost je 200 km/h a během testu vlaky dosáhly dokonce 276 km/h.
8:20
- SJ 530
- Odjezd v 8:20, Koebenhavn H
- Příjezd v 13:39, Stockholm Central
- 1044 CZK (395 SEK) / osoba (koupeno přes sj.se)
8:40
Vlak se dává do pohybu a my se těšíme, že už za pár okamžiků pojedeme přes legendární Øresundský most, který spojuje Dánsko a Švédsko. Po pár minutách zajíždíme do tunelu. Čekáme, co bude dál. Zanedlouho vjíždíme na most a míříme směrem do švédského Malmö. Krajina utíká za okny jak film v promítačce a než se nadějeme, jsme v cíli naší cesty - na Stockholm Centralstation.
13:44 Stockholm Centralstation ( )
Jeden z největších taháků Stockholmu je pro nás jednoznačně metro. Vláďa je velkým fanouškem metra obecně a hlavně zdejší podzemka má jedny z nejhezčích stanic na světě. Pokud v Moskvě a Petrohradu působí výzdoba stanic jako palác, tak zde se architekti inspirovali spíše přírodou. Těšíme se na to tak moc, že z nádraží místo do metra odcházíme pěšky neznámo kam. Holt jsme na sebe přísní, a to nejlepší si necháváme na konec.
13:53 Stockholms stadshus ( )
Nikdy, když někam jedeme, si dopředu neplánujeme žádná místa, která navštívíme. Necháváme se jen pohltit konkrétním místem a bloumáme uličkami a čekáme, na co narazíme. Tentokrát nám osud do cesty nejdříve přihrál místní radnici, která je symbolem klasické skandinávské architektury, respektive symbolem toho, jak si my představujeme, že by místní architektura měla vypadat.
14:12 Stařec na kole
14:18 Riddarhuset aka Dům šlechty ( )
14:37 Stortorget aka Velké náměstí ( )
Nejstarší náměstí ve Stockholmu se nachází - ne úplně překvapivě - ve starém městě na ostrově Gamla Stan. Je to takovej místní Staromák a nám se tu dost líbí. Jedna z budov na náměstí (která ovšem není na fotce, protože není tak barevná) je burza cenných papíru.
15:19. Tyska Kyrkan & uličky Gamla stanu ( )
15:37 Lion Bar ( )
Pomalu, ale jistě, nás dohání hlad. Přece jen už je odpoledne a dnes jsme toho zatím vpravdě moc nesnědli. Nejsme ovšem žádná ořezávátka a už delší dobu víme, že hlad je jen a pouze převlečená žízeň, a tak jdeme hledat nějaký zapadlý podnik, který nás potěší nápisem “happy hours” a lidskou cenou piva. Po chvíli vcházíme do dveří, nad kterými visí cedule “Lion bar” a je to už na první pohled dost podivné místo. Přesně takovej pajzl jsme hledali.
Ta nejdivnější věc nás ovšem čekala hned u pípy. Točí se tu Starobrno. Trošku nám zatrne, ale po chvilce se situace vyjasní - brněnské pivo je na pozici prémiového exportního ležáku, tudíž jeho cena je ve výšinách, kam ani nechceme koukat a dáváme přednost tradičnímu místnímu pivu za - na zdejší poměry příjemných - dvacet devět korun. Švédských korun, tedy cirka dva a půl násobek naší kačky. Pro jistotu si dáme na posilněnou piva rovnou čtyři a vyrážíme směrem k našemu dnešnímu domovu.
16:39 ( )
Cestou přes “Västra Slussgatan” z mostu pozorujeme dole jezdící soupravy metra. Vydrželi bychom na změť navzájem se propojujících kolejí, po kterých každou chvilku projede vlak jedním nebo druhým směrem, koukat třeba hodiny. Držíme ale naše nadšení na uzdě. Půl hodina zírání stačí a pokračujeme dál k místu, kde dnes složíme hlavu.
17:34 Den Röda Båten ( )
- Södermälarstrand Kajplats 10, 118 20 Stockholm
- +46 8 644 43 85 | theredboat.com
- 470 CZK / 185 SEK / osoba / dvoulůžková kajuta
Tentokrát nebudeme spát u nikoho doma, ani v hostelu, ale na malé červené lodi. Ona tedy až tak malá nebyla - třeba pramice či kajak jsou zcela určitě menší. Naplněná lidmi ale byla jako Hermes na Nábřeží Kapitána Jaroše, když padnou první mrazy. Překvapivě máme tentokrát i krapet soukromí a vlastní kajutu - na takový luxu nejsme zvyklí - má přibližně 120 x 200 cm a malé okno, za kterým můžeme chladit plechovky. To je naprosto ideální.
17:49
Vyrážíme vstříc dalším zážitkům do stockholmských ulic, na které dopadají ostré paprsky odpoledního jarního slunce. Stockholm prostě žije. Ulice jsou plné lidí, kteří chodí po obchodech, a i zahrádky barů a restaurací jsou narvané k prasknutí. Je to skvělý pohled, jak se všichni baví a užívají si krásné odpoledne. Z většiny oken a výloh se na nás smějí nápisy informující kolemjdou o akčních cenách za pivo a další drinky. My se zatím držíme zuby nehty a pokračujeme dál.
18:27 Katarina Kyrka ( )
Procházíme parkem, jehož malé cestičky lemují všemožné větší či menší kamenné desky a destičky, a my zjišťujeme, že jsme na hřbitově. Ten sousedí s barokním kostelem svaté Kateřiny, což je jeden z hlavních místních svatostánků.
18:44 RETRO BAR ( )
Naše další kroky nás zavedly do Retro Baru, který nás lákal především vzhledem zapadlého sídlištního podniku na okraji města, a také nenápadnou cedulí, která upozorňovala kolemjdoucí, že zde mají pivo za 29 švédských korun. Sedli jsme na bar a dali dvě rychlá. Platí se po každé rundě a obsluha automaticky počítá, že platba proběhne kartou. Neptá se a jen přinese účet a terminál. Zpětně si uvědomujeme, že všechny platby jsme ve Švédsku provedli bezhotovostně. Pro nás naprosto ideální. V tomhle směru jsou Skandinávci opravdu hodně daleko. Když nad tím přemýšlím, tak fyzické peníze máme rádi jen jako suvenýr z cest.
19:27 Meatballs for people ( )
Byl ale čas se posunout dále a dopřát si konečně i něco dobrého do žaludku. A na jaký jiný pokrm ve Švédsku vyrazit, než na tradiční masové koule. Kousek od naší sídlištní putyky byl shodou okolností podnik “Meatballs for the people”, jehož název nám evokoval jeden tradiční tuzemský hudební festival a na internetech měl více než dobré hodnocení. Je rozhodnuto, jdeme sem a aspoň porovnáme, zda jsou místní koule lepší, než ty v jídelně IKEA. Nevelké bistro praskalo ve švech. Čekačka na stůl byla kolem čtyřiceti minut, ale všichni to brali úplně v klidu - postávali kolem baru s drinkem v ruce a zapředení v družné hovory.
Dali jsme si pivo MELLERUDS PILSNER za příjemných sedmdesát švédských korun a povídali si o tom, jak na nás zatím Skandinávie působí. A máme pro ni jen a jen samá slova chvály. Uprostřed jedné z našich myšlenek, rozplývajících se nad tím, jak je to super, přichází sympatický číšník a s úsměvem nás informuje, že se právě uvolnila dvě místa. Sedáme si na lavici k velkému dřevěnému stolu, kde již hoduje dalších asi deset lidí. Pod zadkem máme bílou ovčí kůži a na stole úsporné designové menu. Vybráno máme asi za šest vteřin - volba je jasná. Dáme si dvakrát THE SWEDISH CLASSIC - tedy jak název napovídá, tradiční masové koule servírované s bramborovým pyré, brusinkami a nakládanými okurkami. Na první pohled vidíme jasný rozdíl od IKEA koulí - na talíři se na nás směje šest kuliček. To by obsluhu na Čerňáku a Zličíně zákazníci hnali. Ale my víme, že střídmost je vlastnost dobrá. Zvedáme příbor a chystáme se na první sousto. Chvilka napětí a je to tady. Tohle jsou naprosto nejvíc nejlepší masové koule, které jsme zatím jedli (ano jediné naše srovnání je již se zmiňovanou IKEA, ale i tak je to vcelku jasné vítězství). Během chvilky jsou oba naše talíře vyluxovány a směrem k obsluze vypouštíme jen samá slova chvály. Pokud se budete toulat někdy kolem ulice Nytorgsgatan, určitě se tu stavte na oběd či večeři. Stojí to za to.
20:59
Když jsme odcházeli, stál před podnikem parádně zachovalý Austin Cambridge s nádherně naleštěnou pastelově modrou kapotou. Stockholm je prostě stylovka.
Cestou domů po docela vyprázdněných Stockholmských ulicích si prohlížíme město. Ve večerce kousek od lodi nakupujeme nějaká piva, kterými uzavřeme dnešní den ve svém vzdušném podvodním apartmá.
23:18
Zbytek večera popíjíme pivo, klábosíme a kolem půlnoci, zmoženi zážitky a téměř 23 tisíci kroky, usínáme na tvrdé palandě v naší malé kajutce.
