#14
Warszaw (PL), Brest (BY) & Minsk (BY)
7. 10. - DEN 2
8:32
Budíme se asi hodinu před příjezdem do Varšavy. Po očku překontrolujeme několik plechovek, které nám zůstaly ze včera a už nás samozřejmě napadá myšlenka, že si je dáme hned pěkně k snídani. V tom na dveře zaklepe pan průvodčí s dotazem "Dzień dobry, chcesz herbatę lub kawę?". Objednáváme jeden čaj a jedno kafe a místo piva posnídáme čokoládový muffin. Stárnem. Piva se ale budou ještě hodit o to strach nemáme.
9:10 Kdesi v polsku
Ve Varšavě máme pár hodin času a tak je chceme vyplnit nějak smysluplně. Přemýšlíme co podniknem a Vláďa si vzpomene, že slyšel o bývalé železniční stanici, kde mají být zaparkované staré lokomotivy. To zní jako super plán!
9:33 Pałac Kultury i Nauki ( )
Varšava je naše oblíbené město. Nejsou tu starobylé paláce a malebné středověké uličky, ale přesto, nebo možná právě proto, má polská metropole své zvláštní kouzlo a půvab. Hned u nádraží Warszawa Centralna ve čtvrti Śródmieście stojí v obležení moderních mrakodrapů největší architektonická dominanta - Pałac Kultury i Nauki postavený po druhé světové válce ve stylu socialistického realismu. Jak už to dříve bylo běžné, celá stavba byla v době svého vzniku poplatná režimu a tak původní název zněl Palác Josefa Stalina a byl to dar národů Sovětského svazu. V Polsku čas od času probíhá diskuse, že by bylo dobré tento relikt dob minulých zbourat. Nechcem do toho moc kecat, dokonce chápeme, výhrady lidí, kterým se stavba nelíbí, ale bourat? Ten dům za to nemůže a naopak by měl být připomínkou na dobu nesvobody a útlaku, kterého si Poláci během 20. století zažili více než dost.
9:42 Śródmieście
10:10 METRO - stanice Centrum ( )
Varšavské metro má v současné době dvě linky a na konzervativní Polsko dosti moderní design stanic. Základní jízdenka na 20 minut stojí 3,40 Zlotých (cca 20 Kč), na 90 minut 7 Zlotých (cca 43 Kč). Více postřehů o metru ve Varšavě si můžete přečíst TADY
10:29 Warszawa Główna - Stacja Muzeum ( | )
Přicházíme k bývalému hlavnímu nádraží a čekáme, co nás tam bude čekat. Cestou jsme vyčetli, že je to zajímavé #urbex místo, ale když přicházíme ke dveřím, vidíme, že je to prachsprosté železniční muzeum. Dokonce se tu i platí vstupné. Neváháme ani chvilku, vytahujeme kartu a kupujeme dvě vstupenky (6 Zlotých / osoba).
Uvnitř bývalého nádraží jsou dvě velké místnosti plné modelů všemožných vlaků, vagónu a dalších nádražních věciček. Samozřejmě dojde i na historické uniformy, fotografie a další artefakty týkající se života na dráze. Procházíme a okukujeme co se dá a pak to přijde. Vycházíme ven a vidíme plastový zahradní nábytek. To tedy není ono, ale za ním stojí ve třech řadách zaparkované staré parní i dieselové lokomotivy. Prostě skanzen jak víno. Chodíme mezi oprýskanými železnými obry a jsme v sedmém nebi. Pokud máte rádi vlaky, tak se tu při návštěvě Varšavy rozhodně zastavte.
V koutku vytáhnem dron a uděláme pár fotek a videí. To upoutá pozornost malého ukrajinského chlapce, který na nás po celou dobu kouká tak z půl metru. Asi po hodině očumování kovových krásek a mém nostalgickém vzpomínání na večerníček Pohádky o mašinkách (proč mě to vždycky takhle chytá??) je čas se posunout dál. Nyní jsme dali potravu své duši a je čas se zaměřit i na své tělo a dopřát mu něco dobrého. Tedy hlavně pivo, přeci jen jsme ještě dneska žádné neměli.
11:50 Ochota
Koleje, mrakodrap a nadchod. Prostě klasická Ochota.
12:23 Bobby burger ( | )
Bloudíme po velkých bulvárech a nějak nemůžeme najít nic kloudného, kde si můžeme dát v klidu a poměrně rychle oběd, pár rychlých piv a jít na vlak. Jít na Nowy Swiat se nám nechce a tak hledáme v okolí. Hledáme tak intenzivně, až přicházíme opět k nádraží Warszawa Centralna a v nouzi volíme Bobby Burger. Tedy místo, kde kde jíme asi pokaždé, když jsme ve Varšavě.
Dáváme si dva burgery, hranolky a místní polský ležák Perła. Po vizuální stránce burgery vypadají fakt dobře, ale po té chuťové to dnes pro bylo spíše zklamání, tedy hlavně pro Vláďu, který burger v půlce s výrazem značného znechucení odkládá. Mě nepřinesli omáčku, kterou jsem si objednal a zaplatil. Místo toho obsluha dělala, že o ničem neví. No, vzpomínky a zkušenosti jsme tu měli dobré, ale dnes se naše mínění bohužel dosti otřáslo v základech. Být ve škole, hodnotili bychom oběd jako horší trojku. No nic, dáme ještě jedno pivo na lepší náladu a je čas pomalu vyrazit na vlak.
14:30 IC 11101
- IC 11101
- Odjezd v 14:30, Warszawa Centralna
- Příjezd v 17:57, Terespol
- 34,90 Zł (208 Kč) / osoba (koupeno přes https://www.intercity.pl/en/)
Varšavské nádraží Centralna je pod zemí a připomíná nám tak v menším Berlin Hauptbanhof. Je to vlastně skvělý výmysl mít nádraží uvnitř budovy. Jo jasný, dřív, v době parních lokomotiv, to nebylo moc reálné, ale v dnešní době to funguje skvěle.
Nastupujeme do vlaku a vyrážíme směr Terespol což je poslední polské město před hranicemi s Běloruskem. Cesta trvá tři a půl hodiny a to hlavně díky tomu, že v městě Biała Podlaska, které je necelých 40km od hranic vlak končí a je potřeba zbývající část cesty přežít v autobuse, který slouží jako náhradní doprava.
Krajina v Polsku je fajn, ale ta nejlepší věc je to, že máme ještě nějaké plzínky a při kontrole Vláďova batohu zjišťujeme, že nám jich zbylo celkem pět! To bude cesta utíkat jedna báseň. Ani jedna není vychlazená, což dává vcelku smysl a tak dáváme první na půl, abychom se aklimatizovali a přivykli. Znáte ten pocit, jak si poprvé loknete teplého piva a úplně vám to pokřiví výraz? No a po pátým loku už jsme si chrochtali, jak je ta teplá plzeň dobrá a že vlastně až tak moc nevadí, že není vychlazená....a už do nás padá další plechovka.
16:42 Biała Podlaska
Vlak brzdí a pomalu zastavuje. Všichni cestující vystupují a pár, včetně nás, jde směrem k čekajícímu autobusu, který má za předním oknem cedulku “Terespol”. Jsme správně, tak se naloďujeme a vyrážíme dál. Jede nás celkem asi 10. Vedle nás sedí mladý pár a pořád si něco špitá. Jsou to na první pohled sympaťáci, hlavně slečna držící otevřenou plechovku s pivem. Což nám připomíná, že nám zbyla poslední plechovka...
Než dopijem pivo, je čas se podívat, jak teda vlastně přejdeme hranice. Koukáme na nějaká fóra a zjišťujeme, že pěšky to úplně možné nebude. Jednak protože k přechodu vede dálnice a druhak proto, že pěší přechod hranic je zakázaný. Je to ale v pohodě, máme ještě asi 20 minut na to něco vymyslet.
Vedle sedící mladík se k nám po chvilce nakloní a optá se, zda mluvíme rusky. Přikývneme a začínáme si povídat. Ptá se nás odkud jsme a kam jedeme, když odpovíme, že jedeme do Běloruska tak přichází dotaz na achillovu patu našeho “plánu” - jak chcete přejít hranice? No, nevíme. Odpovídáme pravdivě. Dívka na nás soucitně pohlédne a začne vysvětlovat, že z Terespolu má jet hodinu po našem příjezdu autobus do Brestu, který stojí 10 Zł (cca 60 Kč) a další možnost je případně využít taxi. Vše nám vysvětlí do posledního detailu a my jsme opět nadšení jak jsou lidé milí.
17:58 Terespol
Zastavujeme na malém plácku, který se zdá býti místním autobusovým nádražím. Jsme v Terespolu. Naši běloruští zachránci vystupují první a obchází ostatní zaparkované autobusy, vždy prohodí s řidičem pár slov a jdou dál. U předposledního na nás zamávají a ukazují, že TENHLE jede do Brestu a to už za pět minut. Takže místo hledání a čekání můžeme jet hned. Paráda. Teď už jen sehnat dvacet Zlotých na lístek. Jako zázrakem v jednom z domů opodál svítí bankomat. Domlouváme s řidičem ať na nás pár minut počká. Letíme vybrat peníze a zbavit se piva, které nám proteklo tělem.
18:02
Nastupujeme do velkého autobusu ve kterém krom nás jedou další čtyři lidé a vyrážíme směr Bělorusko! Co nás na hranicích a hlavně za hranicemi bude čekat? Přechod hranic pro nás, díky zmlsanosti Schengenem, vždy symbolizuje pocit, že vstupujeme do nějaké nám vzdálené země
18:08 Hraniční přechod
Jsme na hranicích. Jízda trvala celých šest minut a autobus už stojí ve svém vyhrazeném pruhu. Hraniční přechod na polské straně je moderní a fakt veliký. Provoz tu naštěstí, díky tomu, že je nedělní večer, není až tak velký. I to ovšem nebrání tomu, že tu stojíme asi hodinu a půl. Před námi žádný autobus, jen prostě stojíme, čekáme a vůbec nic se neděje.
Po čekacím maratonu se rozjede kolotoč kontrol a krátkých přejezdů, během kterých autobus popojede vždy o pár desítek až stovek metrů. Zastaví a voják projde autobus a tak to jde pořád dokola. Celkem nám jsou pasy kontrolovány asi pětkrát. Občas je potřeba vystoupit a projít pěšky přes celní kontrolu, jindy zase dorazí kontrola do autobusu.
19:42 -> 20:42 BREST, Bělorusko
Jooooooo máme to za sebou a jsme konečně v Bělorusku! Je tu jiné časové pásmo a tak rovnou přetáčíme iPhony o hodinu dopředu. Tedy jen já, protože Vláďův se nastaví automaticky. No a teď už jsme u okna a pozorujeme, jak to tu vlastně vypadá. První co vidíme, je kruhový objezd, který na nás ve tmě působil dost podobným dojmem, jako kruhový objezd ve tmě kdekoli jinde :))
21:00
Řidič nás vyhazuje u silnice nedaleko vlakového nádraží. Rozhlížíme se a naše pozornost padne na nedaleký park, který se straní lampám a je tam sympatická tma. Potřebujeme se totiž dost akutně zbavit tekutin. Takže první věc co jsme v Bělorusku udělali, bylo to, že jsme každej počůrali jeden strom v místním parčíku. Jako toulaví psi. "Snad tu za to není trest smrti ty vole", říkáme si když se vracíme jakoby nic zpět na chodník.
Vyrážíme přes vlakové nádraží, které vypadá jako klasické ruské nádraží - velká budova, spousta kolejí a přes ně nadchody se schůdky na jednotlivá nástupiště. Hned nám to připomene loňskou cestu Transsibiřskou magistrálou. Hledáme náš hostel, který je jen pár minut od "vakzalu".
Hostel Brest Central
- Vulica Saveckaja 5, Brest, Bělorusko
- +375 25 921-98-17 | Brestcentral.by
- 9 EUR / osoba / dorm
Tento malinkatý hostel se nachází v ulici Sovětská a už z dálky vás vítá vchod ozdobený spoustou světýlek. Hned po vstupu nás vítá příjemný interiér a ještě příjemnější recepční. Na uvítanou dostáváme dvě sladké “věci”, které nedokážeme nějak definovat, ale je to každopádně milé. Za recepcí, která je v chodbě, je společná místnost, koupelna a další pokoj. Do našeho dormu se jde rovnou z chodby a jsou v něm dvě palandy a jedna normální postel. Platit se tu může pouze v hotovosti a jelikož jsme při příjezdu neměli ani floka, slíbili jsme, že až se budeme vracet z piva, vybereme a ubytování zaplatíme. Prošlo to v pohodě a ještě jsme dostali tip na místo, kde si můžeme dát pivo i něco k jídlu. Pokud pojedete do Brestu a budete hledat levné, klidné a čisté ubytování, Hostel Brest Central rozhodně doporučujeme!!
21:50 Draft House ( )
Poslechli jsme rady z hostelu a vyrazili po třídě Sovětská, po které máme pokračovat stále dál a dál, než narazíme na podnik s jménem Draft House. Z hostelu je to sem asi deset minut. Místní kuchyně, po které jsme se ptali, se tu sice nenabízí, ale je otevřeno a pivo tu teče proudem. Když se rozhlédnem kolem po hostech u dalších stolů, tak téměř nikdo si neobjednává klasické pivo v půllitru, ale ve velkých třílitrových nádobách. Zkoumáme nabídku a je pravda, že tahle velká mrcha stojí asi o 10 Kč méně, než když si člověk dá šest piv. Jakou ale musí mít zvětralou chuť poslední jedno až dvě piva...?No, proč ne, ale my zůstaneme konzervativně u svého. Z nabídky jídel si objednáváme pizzu, která nám chutná a na konci večera zjišťujeme, že když si tu člověk dá pár piv, je k tomu pizza zdarma. Je to přesně 6 piv, což už nám vysvětluje to proč všichni pijou z těch šíleností. No, pro příště budeme chytřejší.
Je to fajn hospoda, milá obsluha a příjemné prostředí. Hodnotíme ho jako takový místní vyšší standart. Pivo stojí 3,5 Rublu, tedy asi 35 Kč a pizza necelých 10 Rublů, tedy lehce pod 100 Kč.
Velmi spokojení a taky popravdě dost unavení dáme každý tři piva, s díky odmítáme nabízenou pizzu zdarma a vydáváme se zpět do hostelu.
23:33
Vracíme se na hostel a pozorujeme prázdnou ulici, která na nás působí jako lázeňská promenáda. Naše první dojmy z Běloruska jsou zatím pozitivní, jsme překvapení jak na nás Brest zatím působí. Fakt teď v noci vypadá jako lázeňské město. Uvidíme, co řekneme zítra. Cestou ještě vybíráme v bankomatu peníze na hostel a oceňujeme kartu REVOLUT se kterou nejsou při výběru žádné poplatky. Víc o naší zkušenosti s Revolut najdete v samostatném článku TADY VOLE!
00:00
Unavený a zničený. Upadáme do svých postelí a jdeme spánkem nabrat sílu na další den.
